Když se nám zdá, že to jde moc pomalu.

Chtěla bych se s vámi podělit o úryvek z dopisu, který jsem nedávno posílala své nešťastné klientce. Možná že někteří z vás prožívají něco podobného jako ona. Ptáte se sami sebe, proč je to tak těžké, proč to jde tak pomalu a jestli to vůbec stojí za to… Následující text je zkrácenou a poupravenou verzí dopisu, v němž se snažím na podobné otázky odpovídat.

1) Nikdo neříká, že je to jednoduché, protože není. Změna životního stylu je leckdy prostě dřina. Chce to čas, energii, experimentování, ochotu učit se z chyb, vytrvalost – a hlavně neustálou motivaci. Kdyby to bylo jednoduché a rychlé, nebylo by mezi námi tolik lidí, které nadváha trápí. Nechci tím říct, že je to nereálné. Chci tím říct jen to, abyste neklesala na mysli a samu sebe netrápila. Buďte v klidu, nic jste nepokazila, nic se neděje, není důvod k panice.

2) Taky pamatujte na to, že Vaše tělo už leccos zažilo, a proto není divu, že se změnám přizpůsobuje pomaličku a postupně. Zkuste se na to podívat z druhé strany. To, že je Vaše tělo ochotno se tuku vzdávat pomalu, může znamenat prostě jenom to, že se jedná o jeho silný sebezáchovný mechanismus. Netlačte na sebe, dejte svému tělu čas, buďte ohleduplná.

3) Doporučené množství živin, které máte ve výživovém plánu, je ideální varianta, kolem které by bylo fajn se pohybovat, v žádném případě nejde o rigidní předpis, který je nutné bezpodmínečně dodržet. Jinými slovy, je zcela normální, že příjem živin se bude každý den lišit a že ne vždy bude ideální! S tím se prostě počítá.

4) Není zapotřebí se stresovat, protože nám to stejně k ničemu není. Nikdy totiž nevíme, co naše tělo s přijatými živinami udělá. My se sice rozhodneme, že v potravě přijmeme určité množství tuku, ale pokud se tělo rozhodně, že si z přijatých cukrů nadělá tuky „do zásoby“, stejně s tím nic neuděláme. Znáte to. Někdo sní 3 kusy čokoládového dortu a není to na něm znát, jiný čichne ke zmrzlině a má ½ kila navíc. Samozřejmě přeháním, faktem ale je, že metabolismus každého z nás zkrátka JE specifický. Co s tím uděláme? Můžeme se snažit mu pomoct a podpořit ho… ale to je v důsledku tak všechno. Na jednu stranu je to trochu beznaděj, protože to člověk prostě nemá pod kontrolou. Na stranu druhou čím dřív to přijmeme, tím líp pro nás.

5) Pamatujte na to, že tuky spalujete i každodenním pohybem. Pokud máte pravidelný soustavný pohyb, tak je to lepší, na stranu druhou energii spalujete jakýmkoliv pohybem. I z tohohle důvodu není nutné se jídelníčku držet rigidně. Počítejte s tím, že drobné nesrovnalosti se vyrovnají prostě jen tím, že se budete normálně hýbat, normálně fungovat.

6) Pokud by pro Vás Vaše jídlo mělo být zdrojem stresu, psychického napětí a nepohody, tak se raději dohodneme na tom, že si přestanete výsledné hodnoty přepočítávat. Sledujte je na obalech, to ano (abyste si vytvořila rámcový přehled, o který jde především), ale nezatěžujte se přesnými počty a především následnými výčitkami. Našim cílem rozhodně není, abyste se na jídlo upnula a aby se pro vás stalo zdrojem psychické nepohody. Našim cílem je přesný opak! Chceme, aby se pro nás jídlo stalo zdrojem pohody, jistoty a dobrého pocitu.

7) Uvolněte se, hledejte v novém režimu okamžiky, které Vám dělají radost. Chápu, že byste se ráda přiblížila ideálu, protože víte, že Vám to zaručí výsledky. Na stranu druhou mám obavu, abyste se právě kvůli stresu, který prožíváte (a který je i na fyziologické úrovni zjevný), takzvaně „nezasekla“. Zkuste sama sobě – a procesu – víc důvěřovat.

8) Neubírejte si jídlo – ani tuky. Pokud byste se na základě stresu, který prožíváte, (a možná i hněvu a deprivace, která z toho pramení) rozhodla k nějaké radikálnější akci (např. byste „natruc“ zcela vypustila tuky), mělo by to opačný efekt: Jelikož tělo tuky potřebuje, vyrobilo by si je. Takže by si člověk ve výsledku víc uškodil.

9) A nakonec: Zdá se mi, že se stále příliš zaměřujete na čísla na váze. Pamatujte: Na prvním místě je zdraví prospěšná vyvážená strava, která je sestavená tak, že jejím „vedlejším efektem“ je redukce tuku. Není to naopak. Pokud chce člověk zhubnout a nejde mu o zdraví, má více rychlejších možností: hladovky, půsty, tablety, koktejly, vysokoproteinové diety… Ale musí pak počítat s tím, že zcela reálně hrozí jojo efekt, rozhození metabolismu, potíže s ledvinami a další „příjemné“ vedlejší efekty. Někomu to za to stojí, jinému ne.

10) Pamatujte na to, že Vaše hubnutí je úspěšné. Na Váš vkus možná trochu pomalé, ale úspěšné. To je rozhodující.

Napsat komentář